Znovu, a tentokrát naposledy
Jsem takový ten typ člověka, co se do všeho hrozně hrne a má velké oči. Hned v první třídě jsem začala chodit na pět kroužků, ale hádejte, jak dlouho mi to vydrželo. A je to tak skoro se vším, miluju nové začátky a naděje. Když se mi něco zalíbí, neuvěřitelně se pro to nadchnu, mám pocit, že už mě nikdy nebude nic tolik bavit, že tohle jsem vlastně opravdu já... a po měsíci až dvou mě to už vůbec nezajímá. Jsem totiž tak trochu talent na všechno a zároveň na nic. Není obor, ve kterém bych vynikala, pokud se jako obor nedá počítat průměrnost. Takže zkouším a objevuji různé věci, a jelikož jsem zrovna nemocná a ležím doma, rozhodla jsem se zase něco nového začít, a sdílet své poznávání světa s ostatními.
Což mě přivádí k hlavní myšlence tohohle článku. Protože přesto, že třeba twitter stejně stále nepoužívám, u skypu ten šestý účet ještě pořád žije. Tohle je tedy sice jen třetí blog, ale do třetice všeho dobrého. Věřím tudíž, že bude mým společníkem trochu delší dobu, a jednou, za několik let, budu vděčná za všechny zkušenosti, které jsem tím získala, a zážitky, které jsem tím uchovala. A to je vlastně asi všechno, takže stačí dodat jen Vítejte na mém blogu, snad se bude líbit!
PS: Tak mě napadá, vždyť já jsem vlastně jen další cutie mark crusader~
0 komentářů: