48 z 366
Jak už jste z předchozích příspěvků jistě pochopili, miluju svůj diář. Obsahuje spoustu důležitých informací a hlavně mě nikdy nenechá jen tak něco zapomenout. Když jsem ho otevřela dnes ráno, všimla jsem si, že je již 48. den tohoto roku. Nevím, jestli mě to víc překvapilo, nebo vyděsilo, ale donutilo mě to zamyslet se, co se za tento rok všechno stalo. 48 dní je přeci jen spoustu času.A nebo možná ne? Vlastně mám pocit, že většinu času věnuju škole, a když mi náhodou zbyde nějaká chvilka, jsem s přítelem, případně brigádničím, čímž se můj čas na něco zajímavého výrazně krátí. Jak jsem zmínila v článku Nemoc a jiné nesnáze, dlouhou dobu mě trápila angína, a tak jsem z těchto 48 dní více než 20 strávila v posteli. Na druhou stranu, aspoň jsem si trochu odpočinula, když mi bylo líp, koukala jsem na seriály - konečně jsem dokoukala Game of thrones, Orange is the new black, a teď s bráškou koukáme na poslední vydanou sérii House of cards. Nakonec se mi podařilo i číst, například úchvatný životopis Blanky Matragi, a pak ještě knížku Zmizet, do které jsem se naprosto zamilovala.
Ve chvílích, kdy jsem byla zdravá, jsem se většinou snažila vylepšovat známky, ale podařilo se mi naučit se pár nových receptů, jít do kina (na film Deadpool, přemýšlela jsem o recenzi,
A co znamenalo prvních 48 dní pro Vás?
0 komentářů: